Spolu 3

4. 7. - 28. 7. 2024

Ve čtvrtek 25. 7. 2024 se od 17 hodin koná komentovaná prohlídka výstavy.

Společná výstava Nového sdružení pražských umělců (NSPU), spolku založeného v roce 1992 Jiřím Načeradským.

Galerie v přízemí Novoměstské radnice

OTEVŘENO: út - ne 10 - 18 hod

mezi 12. - 13. hod 30 minut polední pauza

VSTUPNÉ: plné 50 Kč, snížené 20 Kč, rodinné 100 Kč

Nové sdružení pražských umělců – grafici malíři / https://www.nspu.cz/  

Spolu 3

Název kolektivní výstavy Spolu 3 Nového sdružení pražských umělců (s díly 13 zastoupených malířek a malířů, 1 sochaře a 1 fotografa) v červenci 2024 v pražské Novoměstské radnici není opět pouze neimagitativní propagace kolektivní výstavy. Symbolicky poukazuje na předchozí akci v roce 2023 a stejně jako název předchozí akce, vyjadřuje ideu a ducha diskuze, spojenectví, spolupráce, palety názorů, nesoupeření a kamarádství, a název sdružení pak neoznačuje pouze lokální profesní uskupení, jeho “členská základna” je rozkročena do širší nad evropské dimenze.

Z Íránu pochází malířka Yasmina Golshani, která dlouhou dobu pracovala ve Franci. Její tvorba je reakcí na současný politický konzervativismus iránského státu, který odmítá respektovat práva žen a vůbec západoevropskou tradici politického liberalismu. Zdeněk Řípa našel svoji cestu v umění kaligrafie, čínské a perské, nepřitaká ovšem konzervativním tendencím v ní možná pro někoho obsaženým, ale hledá přes ni vyjádření podpory osobní svobody.

Z Francie pocházející malířka Valexia přistupuje ve své tvorbě k umělecké analogii zákonitostí (panteistické) přírody, obsažené i v paměti, duši a prapodstatě vody.

Díla malířky Václavy Zouplnové nabízející vhled do rozkvetlé přírody, chápou zemi jako součást všehomíra. Přírodu zobrazoval velmi živým expresivním rukopisem i již zemřelý člen Nového sdružení Antonín Navrátil, po němž nese název výstavní prostor v Husinecké ulici na Žižkově.

Explozivní malby Pavla Straky jsou napájeny básnickými metaforami balkánské poezie, zvukem slov (víc než jejich sémantikou), numerologií a astrologií s osudovostí milostného prožitku. Pro mnohé v Novém sdružení tvořící představuje hudba a tanec dialogickou opozici: Iva Fialová je při malování posilována osobní zkušeností s tancem a sborovým zpěvem, i výraz figurálních kompozic Aleny Petříčkové bývá harmonizován hudbou a pestrými barvami tónů zrajícího podzimu, oslavou nešedivosti a odmítáním nudy každodenního stereotypu.

Další členové Nového sdružení také zpracovávají okolní svět různými stupni abstrakce, Miroslav Pangrác ml. výraznou barevností a vztahem k fyzikálním zákonům, Vladimír Všetečka se soustřeďuje na geometričnost poškozované zemědělské krajiny a František Koudelka sleduje až meditativně barevnost pozemského světa.

Vtipné polohy nabízí humoristicky zaměřená tvorba Miroslavy Mádrové, v jemnější rovině (s určitou příbuzností k fantastičnosti J. Miróa a H. Bosche) práce Milana Křenka.

Zklidnění ve fotografickém přemítání v očích pozorovaných nostalgizuje bývalý katolický farář Marian Zajíček v podzimních mlhách za četby svých oblíbených francouzských prokletých básníků.

Pavel Straka

Přiložená fotografie:

obraz Aleny Petříčkové "Deformace", akryl, papír, 90x100, 2024