Příběhy nevšedních mužů, kteří se nepoddali lži, otevřeně vystupovali proti veřejné manipulaci a odmítli se přizpůsobit totalitním praktikám:
- P. Josef Toufar, farář z Vysočiny (1902 – 1950)
- Jan Zahradníček, básník, překladatel, esejista, publicista a redaktor (1905 – 1960)
Multimediální výstava:
fotografie, filmové dokumenty, osobní předměty, vzpomínky přátel a příbuzných
Produkce: Martin Dostoupil – Co&Pub www.copub.cz
Výstava se koná v Galerii ve věži Novoměstské radnice od 23. srpna do 30. září.
Otevírací doba:
Út - ne 10 - 18 hodin
Vstupné:
V souvislosti se vstupem na věž:
Plné 60 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 130 Kč
V pokladně věže je možno zakoupit si knihu Vzdorovali zlu
V prodeji jsou k výstavě od 25. 8. knížky:
Vzdorovali zlu / P. Josef Toufar a Jan Zahradníček - cena 150 Kč
Knížku dokumentující výstavu i životní příběhy našich hrdinů je možno si zakoupit v pokladně věže.
Krok do tmavé noci / Miloš Doležal - cena 400 Kč
Knihu s příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a číhošťského zázraku se zprávami archeologa, antropologů a soudního lékaře o exhumaci a identifikaci těla P. Josefa Toufara je možno zakoupit si v Galerii v přízemí Novoměstské radnice /otevřeno denně od 10 do 18 hodin kromě pondělí/.
Výstava mapující ve fotografii a trojrozměrných předmětech tři životní příběhy českého 20. století, chce být zároveň mementem i inspirací. Mementem proto, že velice konkrétně ukáže surovost komunistické politické moci, která zničila jedinečné životy tří významných osobností (spisovatel, kněz, politik) a cynicky decimovala jejich rodiny. Inspirací proto, že se tito mužové a jejich blízcí nepodali lži, otevřeně vystupovali proti veřejné manipulaci a odmítli se přizpůsobit plíživým totalitním praktikám.
Farář z Vysočiny P. Josef Toufar (1902 – 1950) patří mezi první oběti komunistické diktatury. Dne 11. prosince 1949 se při jeho kázání v číhošťském kostele tajemně rozkýval a vychýlil oltářní křížek. 28. ledna 1950 byl Toufar unesen Státní bezpečností z číhošťské fary a na příkaz komunistických špiček včetně prezidenta Gottwalda bezmála měsíc brutálně vyslýchán a nucen k falešnému přiznání a zradě kněžského slibu. Na následky mučení 25. února 1950 umírá a je pod falešným jménem zakopán v hromadném hrobě v Praze-Ďáblicích. V listopadu 2014 byly z ďáblického hromadného hrobu vyzvednuty ostatky, které na základě genetického průzkumu skutečně patřily Josefu Toufarovi a v roce 2015, šedesát pět let od své násilné smrti, byl Josef Toufar pohřben do prostého hrobu v Číhošti. Výstava chce také ukázat i další oběti z řad Toufarových farníků a přátel, kteří byli v souvislosti s tímto případem mučeni, vězněni či vystěhováni ze svých domovů.
Básník a překladatel, esejista, publicista a redaktor Jan Zahradníček (1905 – 1960) patří mezi klíčové autory české literatury 20. století. Jeho lidský i básnický osud se stal významným symbolem odporu vůči komunistickému režimu. Za války se účastnil domácího protinacistického odboje, když pomáhal skrývat manželku a dceru generála Ludvíka Svobody. Po válce velice kriticky vystupoval proti plíživým totalitním pořádkům. V roce 1951 byl ve svém brněnském bytě zatčen a následně ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke třinácti letům vězení. Šestačtyřicetiletý básník, otec tří malých dětí, poznamenaný úrazem v dětství, jehož následkem byla deformovaná páteř a vleklá srdeční choroba, v nich nakonec stráví bezmála deset let. Manželka Marie byla v roce 1951 s dětmi vystěhována z Brna na venkov, kde jako učitelka mohla jen manuálně pracovat. V průběhu 50. let byla jako soukromě hospodařící vystěhována z rodového statku matka a rodina sestry paní Zahradníčkové. Navíc v průběhu Zahradníčkova věznění umřely na otravu houbami jeho dvě dcery Zdislava a Klárka; ženu Marii a synka Jana se podařilo zachránit. Jana Zahradníčka pustili z vězení na pohřeb dcerušek s tím, že se nemusí vracet a je propuštěn, ale pro zhoršenou mezinárodní situaci se musel za 14 dní vrátit do kriminálu, kde strávil ještě čtyři roky. Pět měsíců po návratu z kriminálu Jan Zahradníček umírá na následky věznění.
O Janu Zahradníčkovi - a můžeme to klidně vztáhnout i na Josefa Toufara - napsal po jeho smrti přiléhavá slova přítel, spisovatel a esejista Jan Čep: „Jan byl povaha mužná a pevná. Stal se obětí nové nenávisti, studené zlé zvůle, ztotožněné s vědomou lží. Odvážil se jí pohledět přímo do očí, spoléhaje na sílu onoho ´světla, které nepřemůže tma. Nevíme, jaká byla Zahradníčkova vnitřní zkušenost posledních křížových let, ale i kdyby se nebyla mohla tato zkušenost vyjádřit slovem psaným nebo aspoň mluveným, nezůstane pro nás němá, nebude ji možno nikdy oddělit od bolesti a naděje našeho času.“
http://www.spisovatele.cz/jan-zahradnicek#cv
Výstava se koná pod záštitou ministra kultury Mgr. Daniela Hermana a Karla Schwarzenberga.